Jak jsem se nestala labutí

To jsem se zase jednou pobavila. Dočetla jsem další z knih o tom, proč mají muži rádi potvory a jak se takovou potvorou stát. No dočetla… Ve své podstatě toho v knize zase až tolik na čtení nebylo, problematiku jakási spisovatelka – sexuoložka podávala spíš bodově a neopomněla ani nechat několik prázdných stran výrazně označených pro poznámky žen, kteréžto by se rády staly potvorami.

Nutno přiznat, že nejen stupidní rady a pravidla se nacházejí v tomto literárním díle. Najdeme tam totiž i drobné připomenutí etikety, což není nikdy na škodu si zopakovat. Ovšem u kapitoly z restaurace jsem slzela smíchem. Ano, vím, že příbor i skleničku může dáma držet tak, aby vypadala sexy. Ale zkuste si představit nebo ještě lépe vyzkoušet (tedy pouze jste-li dáma), jak držíte příbor tak, abyste při jídle co nejvíce odhalovala zápěstí… Po přečtení této věty jsem se jakoby přenesla o hezkých pár let zpátky a úplně jsem se viděla ve společnosti pana Oldřicha Nového. Ale nepodceňujme současnou autorku; dobrá tedy, při dlouhých rukávech - prosím, ale co když budete mít na sobě v parném létě elegantní blůzičku na ramínka… to možná odhalíte i víc než jen zápěstí  Další bod: „Držte sklenici jemně za její nožičku, přičemž malíček nechte volně natažený.“ Tak to dělám naprosto bezděčně, aniž bych si uvědomovala, jaká jsem potvora. Ale pozor, nastává dramatická chvíle: „Při pití opět odkryjte a ukažte zápěstí.“  Ovšem vrcholné číslo má teprve přijít. „Držte sklenici tak, aby ruka s prsty vypadala na nožce sklenice jako hlava labutě. Prsty volně ve vějíři svírejte stopku, přičemž leží-li sklenice na stole, měla by horní hrana vaší ruky být výš než samotné prsty.“ Tak to nedám  Jen při té představě mi cukají koutky a už se vidím, jak víno cmrndám ze skleničky, dáma nedáma, potvora nepotvora. Představuji si, jak si kroutím ruce, zápěstí i prsty jen proto, abych vytvořila dojem labutě… Nejspíš postřelené. Jak se snažím při tom svém neobratném pokusu nerozmáčknout skleničku a nepotřísnit se ani bílým vínem, natož svojí krví… Jak se snažím být dokonalá podle knihy. Pro někoho, kdo se mi stejně kouká do výstřihu a možná snad i někdy do očí.