Moje milá kamarádko, volám SOS!!! Potřebuji radu, neřku-li pomoc. Stalo se to a to, hroutím se kvůli tomu a tomu, všichni po mně něco chtějí nebo naopak nechtějí nic, nikdo mě nemá rád, jsem unavená, jsem tlustá nebo naopak hubená
Nádech a pokračování: Nemám na nic čas nebo naopak nevím co s tím volným, je mi špatně, jsem pořád nemocná, jsem nešťastně zamilovaná, jsem šťastně nešťastná, jsem taková nebo maková… Co myslíš, moje drahá? Co s tím uděláme?
Přeložit tuto řeč lze celkem jednoduše do následujícího dialogu:
- Řekni mi, co potřebuju slyšet.
- Drahá, děláš si zbytečné starosti, je to tak a tak
- Díky, jsi zlato, mám tě ráda...
(Následuje chvilka úlevy, bohužel jen krátká.)
- Zlato? A co když je to všechno trochu jinak??? Nebo dokonce úplně obráceně??? Co když jsi mi to vyložila tak krásně jenom proto, abych byla spokojená??? Co když je pravda někde na druhém konci???
- Ale tak nehledej problémy tam, kde nejsou…
- A co když je to fakt jinak, než si myslíme???
- No možné to je.
- Ale přece jsi říkala, že…
- Ano, ale nechtěla jsi to přesně tak slyšet?
- Chtěla jsem slyšet pravdu, uuuuu…
Pravda je jen jedna, moje milé. Ale možností, dedukcí, dalších variant a dohadů, než se k ní dopracujeme, těch jsou mraky. Chce to hodně trpělivosti a zdravého rozumu. A aspoň jednu dobrou přítelkyni.
