Náledí, ledovka a další radosti

Tento omyl se nám stává jednou, maximálně dvakrát do roka. Příroda si postaví hlavu, teplota zemského povrchu klesne pod bod mrazu a voda, která se předtím na povrchu nacházela, zmrzne. A náledí je na světě a máme ho zadarmo. Taky může pršet a déšť rovnou namrzat, výsledku se říká ledovka a je stejně vtipný – klouzačka všude, kam se podíváš. A navrch padají stromy pod jejich namrzlou tíhou, dochází k přepálení trolejových i jiných vodičů a z těchto důvodů ke kolapsům dopravy i kdečeho dalšího.

Ostatně kolapsy se nevyhýbají ani nám, lidem. Bouráme, kloužeme se, padáme, a tím pádem si rozbíjíme auta, hlavy, hádáme se – proč jsi nejel pomaleji? proč sis nedávala pozor?, a taky si obrážíme a lámeme končetiny a dáváme vydělat na bodech a letos ještě i na regulačních poplatcích lékařům na pohotovostních ambulancích. Takže hříčka přírody zvaná náledí nebo ledovka nás může přijít poměrně draze, a to jak co se týká našich vlastních financí, financí dopravních podniků a městských částí, tak samozřejmě také po naší stránce soukromé zdravotní. Bohužel ovlivnit veškeré možné následky předem nedokážeme, ani vyvarovat se možným komplikacím. Městská hromadná doprava prostě v těchto kalamitních případech kolabovat bude, i když se její vedení stará seč může. Je přece nesmysl nakupovat stejné množství rezervních vozů do garáže pro případ, že možná jednou nebo dvakrát v zimě by byly potřeba. Kdo však trochu nezvládnul výjimečnou situaci, jsou zdá se naše dráhy. Nikdo jim nevyčítá, že vlaky nejezdily podle jízdního řádu, ale pokud lidé zůstanou uvězněni někde na trati přes celou noc, je ostudné, že jim vedení ČD nezajistí alespoň základní přísun teplých tekutin a minimum jídla. Ale možná to vedení drah nepovažuje za nezvládnutí situace, vždyť už zase jezdíme…